Září 2011

17.9.2011 – Vlasové dilema

Posilněna slepičím vývarem (ano, máti se někde daří shánět opravdové slepice – trhněte si nohou, kuřata) a přikusovanými karbanátky ze včerejška rozhodla jsem se dát veřejný průchod svému dlouhodobému dilematu: Ostříhat či neostříhat? A na jak krátko? A nechat růst nebo udržovat v zastřižené podobě?

Za svůj život jsem nosila vlasy v různých délkách a barvách. Ten metr dlouhá hříva, co nosím teď, mi roste někdy od roku 2005-2006. To jsem si je naposledy nechala vysloveně zastřihnout v délce po ramena.

A dlouhé vlasy jsou krásná věc, velmi působivá, jsem na ně hrdá, navíc mám vlasy velmi kvalitní. Na druhou stranu je mi pod nima vedro, jsou strašně těžké a potřebuju na ně strašně moc šampónu a kondicionéru.

Mimochodem, právě jsem se ozvala jedné paní, co poptává vlasy. Možná se domluvíme, možná ne, uvidíme. Každopádně, pořád přemýšlím – ano, ne? Jak dlouhé nebo krátké? Uvidíme.

A pro představu pár fotek, jak šel čas. Omlouvám se za ďubky, nevšimla jsem si, že má máti tak strašlivě zadělaný scanner – myslela jsem si, že má jen zaprášený monitor.

Stužkovací ples na střední, 1998 – ještě nikdy nebarvené a vyšisované od moře:

Zima 2001-2002. Jak vidíte, došlo k poměrně výrazné změně délky i barvy:

Léto 2002 – cestování všude možně nenahrává náročné péči o vlasy. Navíc nás spolubydlelo v jednom bytě docela dost, venku bylo vedro jako kráva a teplá voda byla luxus. Já jsem to vysmáté druhé zprava (ano, cigaretka v ruce a košile na uzel). To jsem byla pěkně hubená, co?:

Pravděpodobně léto 2004 – mezitím jsem si je stihla nechat odrůst, a na přání tehdy už bývalého zase odbarvit na blond:

Já myslím, že i když ťáfnout tu hřívu, co mám na hlavě teď, by byl zase konec jedné velké éry, zas tak hrozný by to nebylo, ne?

25.9.2011 – Naštvali jste mě!

… přestávám za vás utrácet prachy!

Za co? Za cigarety!

Doteď jsem mohla říkat „ano, já vím, že mi to škodí, ale když mně to chutná!“ Zlozvyk jak prase, ale můj oblíbený – když už jsem skončila s pitím.

Jenže!

Vynález zvaný „samozhasínací cigarety“ mě tedy pořádně nakrknul. Už teď začínají problikávat na trhu s tím, že se ještě doprodávají staré zásoby, ale od 17.11. máme jako kuřáci utrum.

Kvůli pár kreténům, kteří, když už si hrají s ohněm, nejsou ochotní respektovat zásady vlastní bezpečnosti, je teď v cigaretách další svinstvo navíc. Jako by jich tam už tak nebylo dost!

Kašlu na to, moje oblíbené krátké červené Startky najednou chutnají jinak, zůstává mi po nich štiplavá pachuť v puse a vůbec!

Grrrr!

Začnu si do práce nosit mrkev nebo kupovat slané tyčky, snad moc nepřiberu, když teď ještě tři neděle nesmím cvičit (skrzevá stehy v břiše po mateřském znamínku).

Negratulujte mi, není k čemu. Kdyby najednou stáhli všechny normální čokolády na trhu a nechali jenom ty se sladidlama, taky by spousta lidí prskala a přestala je jíst.

Další hovadské opatření pro pár idiotů.

Pěknou neděli.