Stěhovací anabáze – bordel na kolečkách

Kocour pomáhal asoiň vybalovat, když už nic jiného...
Kocour pomáhal aspoň vybalovat, když už nic jiného…

Každý, kdo se někdy stěhoval, a teď myslím opravdu stěhoval, se vším všudy a veškerým nábytkem, mi dá za pravdu, že samotný proces, kdy nabědne parta chlápků, kteří všechno poberou, naskládají do auta, odvezou a vyloží v nové předsíni (a pokud jste chytří při balení, rovnou v těch pokojích, kam co patří), načež jim zaplatíte a oni zmizí, je ta jednodušší a příjemnější část. Pokračování textu Stěhovací anabáze – bordel na kolečkách

Proč nejím houby a ryby aneb PF 2015

Za zdí noví sousedé pouští bujarý ruský popík, který manžela vyhnal do kuchyně, kde může aspoň jakž takž v klidu pracovat. Já jsem obsadila jeho počítač, na kterém se přece jen pracuje pohodlněji, než na tom mém notebooku, tabletu i mobilu (hm, že bychom měli doma menší výpočetní centrum?) a čelím záplavě estrádních melodií albem Lindy Hop! (40 Swing Jazz Dance Classics) – docela to funguje, rozhodně se cítím lépe. Pokračování textu Proč nejím houby a ryby aneb PF 2015

Případ neodbytného tvrdohlavce

Asi jste si všimli, že tady moc příspěvků nepřibývá, přitom zážitků mám více než dost. Má to dva důvody:

Mám velmi málo času – dojíždím téměř denně do jiného města za prací, studuju vysokou školu, dvakrát do týdne mám tréninky lukostřelby a ještě navíc chodím jednou týdně na kurz výroby šperků. Mám extrémně málo času a večer padám na nos do postele a jsem ráda, když si můžu přečíst něco velmi nenáročného na odreagování se nebo i jen tak usnout.

Ten druhý důvod je o něco nepříjemnější: kvůli tomu, že jeden dřívější kamarád neustál rozpad svého vztahu a nedořešené ekonomické situace se svou bývalou, propadl dojmu, že může obtěžovat její okolí, když se mu nedaří podrobit přímému tlaku ji.

Ano, mám svého stalkera, ke kterému jsem přišla tak, že si nehodlám nikým diktovat, s kým se smím a nesmím stýkat, a odmítla jsem navíc dělat neplacenou sekretářku, tedy shánět panáčkovi bejvalku, když se mu nepovedlo se jí dovolat.

Poté, co jsem dotyčného zablokovala na Ksichtknize i ve svém telefonu, takže se mi nedovolá, ani kdyby se na uši postavil, prokázal svou vynalézavost tím, že mi zavolal ze skrytého čísla, aby mi sdělil, že ví, že jsem s dotyčnou v kontaktu. Ano, už zase v kontaktu jsme, nadáváme na jeho zatvrzelost.

Naštěstí se ke stalkingu mé osoby staví tak nějak polovičatě – pravděpodobně proto, že dobře ví, že ve chvíli, kdy by se objevil u nás přede dveřma, ví celá rodina, že má volat na tísňovou linku Policie České republiky.

Proto opět veřejně opakuju: nech mě na pokoji. Neobtěžuj mě. Nemám s vašima záležitostma nic společného. Nenechám si od tebe diktovat, s kým se budu stýkat a komu o tom budu dávat vědět. Pokud budeš v tomto chování pokračovat, učiním krok, který mi na místní služebně dnes doporučili. Zapomeň na to, že existuju.

Všem ostatním se musím omluvit a sdělit jim, že zálohuju všechny SMS, které mi přijdou a které odesílám. Zároveň bohužel nemohu uveřejňovat detaily z toho, kde jsem byla a co jsem dělala, protože nehodlám této stalkující osobě poskytnout další informace k tomu, aby mě mohla pohodlně stopovat cybersvětem.

Není nad upřímnost

Jedeme dnes takhle s manželem metrem na trénink (o tom potom), když do vagónu dopotácí vyšší maník s dlouhejma vlasama, PETkou čehosi alkoholického v ruce, rozepnutým batohem a s opicí zvící orangutana. Kouknul na nás a začal:

„Teda, já mít takovou ženu jako vy, to bych se furt musel bát, že mi dá strašnou ránu!“

Manžel s příjemným úsměvem odvětil:

„Jo, ve vašem případě je to docela pravděpodobný.“

„Ve vašem případě bych to i naprosto chápal.“ (opraveno ze zdroje)

Maník odvlál raděj někam jinam…

Příčina a důsledek – lekce pro začátečníky

Nevím, jak kde, ale u nás na dejvickobubenečském pomezí dnes bylo chcavo. A jak si tak kráčím deštěm na zastávku náhradní autobusové dopravy, zahlédla jsem aktérky dnešní lekce: paní asi tak v mém věku, plus mínus pár let, a dítě v pruhovaném svetříku s kapuckou. Vzhledem k převládajícím odstínům růžové a taky tmavě růžovým (nebo vyšisovaně červeným) teniskám na suchý zip usuzuji, že to byla holčička. Sahala své matce ani ne k pasu, takový malý šotek.

Pokračování textu Příčina a důsledek – lekce pro začátečníky

Nekrmte cybertrolly

Kliknutím přejdi na blog autora (aj).

Čas od času se v novinách objeví příběh o sebevraždě kvůli kybernetickému šikanování, nejčastěji puberťáků, kteří mají i tak s vlastníma emocema plný ruce práce, natož když jim někdo naloží ještě nášup navrch. Ale ono to není jen o jednoduché rovnici „mladý hloupý + jeho vlastní chyba = internetový posměch a/nebo vydírání“.

Pokračování textu Nekrmte cybertrolly

Smíšené pocity

V sobotu jsme se po delší době setkaly. Říkám tomu Stará smečka, potkali jsme se všichni v admin teamu jedné webové klikačky, než jsme se po asi roce rozprchli do všech koutů Prahy, potažmo země. Pořád jsme více-méně v kontaktu (někdo více, někdo méně) a nevyměnila bych je za nic.

Pokračování textu Smíšené pocity