Projekt Padesát dva 9/52

P52_9Hmm, zase jednou včas. Doufám, že mi to vydrží…

Tentokrát jsem se skoro nezastavila, byla jsem naposledy v práci, zemřel Tom Clancy, letěla jsem na debatu s autory Prokletých knihoven, dorazila do špatné knihovny (do ústřední namísto na Smíchov) a odplazila se domů, načež jsem se dozvěděla, že začátek byl stejně posunutý a pak se ještě šlo do hospody…

Pokračování textu Projekt Padesát dva 9/52

Projekt Padesát dva 8/52

P52_8Tento týden byl zatím jeden z nejnáročnějších, co se psychiky týče. Mé konečné rozhodnutí padlo, byl čas ho realizovat, to ale neznamená, že to bylo příjemné. Přesto i tady bylo hodně znát, jak se mi opět postupně zlepšovala nálada. Pokračování textu Projekt Padesát dva 8/52

Projekt Padesát dva 7/52

P52_7Tenhle týden se to všechno zlomilo. Takové nervy jsem neměla ani nepamatuju, do toho zlobící ostruha pod patou, nálada prapodivná, v práci to bylo taky zvláštní. Ale musím říct, že když se podívám do diáře, vidím, jak se to den za dnem lepšilo a lepšilo…

Pokračování textu Projekt Padesát dva 7/52

Projekt Padesát dva 6/52

P52_6Nestíhala jsem, no. Pak se mi pokaňhal notebook, přišly starosti v práci, které skončily mým odchodem na dohodu (momentálně jsem od úterka ve stavu nezaměstnaných), bylo toho prostě mnoho. Nezbývá, než to dohnat tady a teď.

Pokračování textu Projekt Padesát dva 6/52

Příčina a důsledek – lekce pro začátečníky

Nevím, jak kde, ale u nás na dejvickobubenečském pomezí dnes bylo chcavo. A jak si tak kráčím deštěm na zastávku náhradní autobusové dopravy, zahlédla jsem aktérky dnešní lekce: paní asi tak v mém věku, plus mínus pár let, a dítě v pruhovaném svetříku s kapuckou. Vzhledem k převládajícím odstínům růžové a taky tmavě růžovým (nebo vyšisovaně červeným) teniskám na suchý zip usuzuji, že to byla holčička. Sahala své matce ani ne k pasu, takový malý šotek.

Pokračování textu Příčina a důsledek – lekce pro začátečníky

Projekt Padesát dva 5/52

P52_5Další týden za námi, čas na další bilanci. I tentokrát si musím vzít na pomoc diář, protože některé velké záležitosti se mi sice pamatují dobře, ale jiné by mi proklouzly mezi prsty…

Pokračování textu Projekt Padesát dva 5/52

Projekt Padesát dva 4/52

P52_4Normálně překvapuju sama sebe – pondělí ráno a už jdu na to! Minulý týden jsem si taky zapsala pár věcí do diáře, takže jsem o něco líp připravená, než posledně. Je ale fakt, že kdybych si to nepoznamenala, prostě bych na některé věci zapomněla. No jo, no, co si nezapíšu, to holt neexistuje…

Pokračování textu Projekt Padesát dva 4/52

Projekt Padesát dva 3/52

P52_3Tak, a tady je přesně vidět, proč jsem nedávala konkrétní den, kdy budu o těch dobrých věcech psát. Máme čtvrtek a já se teprve teď dostávám k minulému týdnu – a docela to dře, protože mám teď docela černou náladu vlivem několika fakt nepříjemných zpráv. Na blogu se o nich rozepsat nemůžu, neb ne všechno prostě patří na veřejnost, ale ty dobré zážitky se mezi nimi kutají opravdu hodně ztěžka.

Pokračování textu Projekt Padesát dva 3/52

Projekt Padesát dva 2/52

P52_2Je tu druhý týden – a zatímco v průběhu jsem si říkala, jak si hezky budu všechno pamatovat, mám pocit, že jsem někde musela potkat pár mužů v černém i s těma jejich blikátkama. Já věděla, že samozabarvovací dioptrické brýle mě neochrání tak spolehlivě jako ty sluneční! No nic, jdu si vzít k ruce diář a pokusit se vyštrachat ty dobré vzpomínky…

Pokračování textu Projekt Padesát dva 2/52

Projekt Padesát dva 1/52

P52_1To se takhle kouknu do sbírky nepřečtených mejlů s upozorněním na nové články a vypadnou na mě Desovy (ne)malé radosti. A tak sedím, koukám, koukám, sedím, a říkám si, že na tom něco je, je to taková malá bilance, co se za ten týden povedlo.

Pokračování textu Projekt Padesát dva 1/52