Proč nejím houby a ryby aneb PF 2015

Za zdí noví sousedé pouští bujarý ruský popík, který manžela vyhnal do kuchyně, kde může aspoň jakž takž v klidu pracovat. Já jsem obsadila jeho počítač, na kterém se přece jen pracuje pohodlněji, než na tom mém notebooku, tabletu i mobilu (hm, že bychom měli doma menší výpočetní centrum?) a čelím záplavě estrádních melodií albem Lindy Hop! (40 Swing Jazz Dance Classics) – docela to funguje, rozhodně se cítím lépe. Pokračování textu Proč nejím houby a ryby aneb PF 2015

Zavřete dveře, Jamesi

(Tento článek byl zveřejněn 3.12.2011 na starém blogu)

S tátou překládáme. Ptám se ho sem tam na radu ohledně záludných slovíček, na která nestačím. Občas mi přijde naprosto dokonalá odpověď, jako například teď. Myslím, že máme novou hlášku…

Vaříme s úsměvem

Včera u nás vznikaly vepřové řízky a brkaše, stavila se ségra na žemlovku a podala pomocnou ruku při obalování. A jak to bývá, hrabalo nám.

Krájím vepřové na plátky, ségra stojí u hromádky, strká do ní prstem: „Poke!“
Já jí hrozím nožem, že „Pork!“
Vzniká polotovar „Poke the pork!“
Za zády nám probíhá manžel s výkřikem „Spock!“
Ségra se zlomila, já taky, a vznikl jazykolam 21. století:

Spock poked pork with a spork.

Vraž do toho deset lotů másla

(Tento článek byl zveřejněn 23.1.2011 na starém blogu)

„Opřu se o kuchyňskou linku, na chvíli zavřu oči, a pak začnu svůj hojivý rituál stejně, jako jsem to vídala u mámy. Uvařila si kávu, pustila gramofon, mrkla na mě a pošeptala mi svou nejoblíbenější větu z kuchařské knihy Magdaleny Dobromily Rettigové:

‚Vraž do toho deset lotů másla.‘

Takhle se vyvolává duch dobrých dní.“

(H. Michopulu, Kuchařka Zpátky domů, vydalo nakladatelství Smart Press v roce 2007 – na trhu je k dostání druhé vydání. Tahle slova jsou koncem úvodu kapitoly „Na bolavou duši“)

Pokračování textu Vraž do toho deset lotů másla

Trocha vzpomínek z Afganistánu

Nevím, jestli jsem se zmiňovala, že jsme byli na necelé dva roky v Kábulu, což je hlavní město Afgánistánu. Když jsme tam přijeli, byly mi necelé tři. Náš pobyt tam byl poznamenán historkama, které jsme nedávno vytáhli a oprášili a leccos jsem se dozvěděla a na leccos jsem si vzpomněla. Jenom škoda, že fotky nenávratně pohltilo kterési ze stěhování a už skoro deset let jsem je neviděla. Pokračování textu Trocha vzpomínek z Afganistánu