A je to v hajzlu…

To nic, to je jen takový výkřik do tmy – jak jinak totiž popsat to, že člověk pečlivě a s láskou k tělu vlastnímu i svých blízkých vybere velké ekonomické balení toaletního papíru, které s sebou tahá po všech čertech a ďáblech, aby ho nakonec zapomněl na poště na takovém tom pultíku na tašky?

Samozřejmě, že když jsem se vrátila, už tam nebyl. Stejně jako posledně…