Edith Holá: Cesta k mým matkám

Edith znám jako blogerku ze stejného portálu, kde jsem měla svůj předchozí blog. Známe se i osobně, párkrát jsme se setkaly, ale nemůžu říci, že bychom byly nějak blízké přítelkyně. Věděla jsem, že píše knihu, dokonce jsem jí jednou mohla vysvětlit, proč nakladatelství zamítlo návrh obálky, která se jí velmi líbila, ale rozhodně jsem po Cestě k mým matkám neskočila, jakmile vyšla (22.8.2012, nakladatelství Jota).

Pořídila jsem si ji jako e-knihu prakticky náhodou až tento měsíc a přečetla ji během několika málo dní. A tak si říkám, že není od věci taky sepsat, co si o tom vlastně myslím.

Pokračování textu Edith Holá: Cesta k mým matkám

Barvičkami k sebevědomí

(Tento článek byl zveřejněn 11.2.2011 na starém blogu)

Colour Me Confident

Pravděpodobně se až tak často nestává, aby někdo dělal v takovémhle projektu recenzi na příručku. Nevím, nemám přehled o všech spoluúčastnících. Ale tohle je kniha toho typu „musí být v každé rodině“. Pánové mě omluví, ale samozřejmě, že mohou číst dál také.

Obsahuje totiž jednak jednoduchý návod jak zjistit, které barvy vám sedí nejlépe, rady jak co nejvíc podtrhnout přednosti toho kterého tvaru těla nebo obličeje, poradí i s takovými věcmi jako je pas příliš vysoko nebo příliš nízko a ještě navíc se zcela jednoduše ohlédne za tím, jaký styl je vám zřejmě nejbližší a jako třešinku na dortu poradí, jak všechny tyhle kroky nakombinovat tak, aby nad tím člověk nemusel přemýšlet.

Motto: „Je-li žena špatně oblečená, lidé si zapamatují oblečení. Je-li žena dobře oblečená, lidé si zapamatují ženu.“ Coco Chanel Zdroj obrázku zde (na těchto stránkách mají i e-shop s dalšími knihami a produkty).

Ale je čas na přehledník:

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?

Původně jsem si ji pořídila, protože mě zaujala obálka a v té době jsem měla sebevědomí zoufalý nedostatek. Je to další kniha v angličtině z mého německého období a nepovedlo se mi zjistit, jestli byla přeložena do češtiny. Pokud ano, neváhejte a šáhněte po ní.

Do tohoto projektu jsem ji vybrala, protože mně osobně její přečtení velmi pomohlo. A už dlouho šokuju lidi, když jim řeknu, kolik vážím – nikdy mi to nevěří. Protože se umím obléct.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

Nezbytná nutnost

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).

Používám

4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo naopak nechtěla být.

Nejsou zde postavy jako takové – ale můžete se ztotožnit s některým z typů.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno pozitivum.

Převedu „příběh“ na „kniha“ – je to jednoduchý rádce, díky kterému nemusíte vypláznout spoustu peněz za vizážistu na celkovou proměnu.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.

Zase převedu „příběh“ na „kniha“. Tím, že kniha obsahuje jak barevné poradenství, tak poradenství ohledně typu postavy, tvaru obličeje, make-upu, stylu a tak dále, je to poměrně dost informací na vstřebání a člověku z toho může jít docela hlava kolem. Doporučuju čtení rozložit do menších kousků a počkat, až se informace z předchozího úseku plně vstřebají, jinak čekejte přetížený vstup a system error.

Pokud se ofrňujete nad tím, že sem něco takového vůbec tahám, můžete si udělat jednoduchý test sebevědomí. Postavte se oblečení před zrcadlo a:

  1. Podívejte se na sebe
  2. Usmějte se
  3. Složte si poklonu.

Pokud vám to jde snadno, gratuluju. Pokud se ale pořádně nedostanete k úsměvu, natož k pokloně, a začnete na sobě vidět samé chyby (vlasy bez života, příliš krátké nohy, malý vzrůst…), pak je načase změnit svůj pohled na sebe, ne? A tahle kniha vám opravdu pomůže odhalit vaše přednosti. Testováno na Citrátech.

Ale k věci.

Pokračování textu Barvičkami k sebevědomí