Jak je to s těmi lepšími zítřky?

Obrázek je z mé oblíbené stránky Failblog.org. Překlad následuje pod ním.

Zariva_budoucnost_Ameriky

Večer v sedm hodin ve farní hale:

Po – Anonymní alkoholici
Út – Zneužívaní partneři
St – Poruchy příjmu potravy
Čt – Řekni drogám ne
Pá – Hlídka pro předcházení sebevražd mladistvých
So – Vývařovna pro chudé
________________________________________________________

Nedělní bohoslužba v 9 hodin ráno „Radostná budoucnost Ameriky“

Trocha vzpomínek z Afganistánu

Nevím, jestli jsem se zmiňovala, že jsme byli na necelé dva roky v Kábulu, což je hlavní město Afgánistánu. Když jsme tam přijeli, byly mi necelé tři. Náš pobyt tam byl poznamenán historkama, které jsme nedávno vytáhli a oprášili a leccos jsem se dozvěděla a na leccos jsem si vzpomněla. Jenom škoda, že fotky nenávratně pohltilo kterési ze stěhování a už skoro deset let jsem je neviděla. Pokračování textu Trocha vzpomínek z Afganistánu

Návod na křečka

(Tento článek byl uveřejněn na starém blogu 26.6.2009)

Včera jsem na Ona Dnes našla článek pod názvem Sedm rad, jak zařídit, aby vám láska vydržela. Po přečtení prvních pár vět jsem vybuchla smíchy a dotyčný článek přečetla manželovi. Rady zněly celkem rozumně, ale ten tón, ten tón…

Pokračování textu Návod na křečka

Jak to bylo s naší svatbou

Jak víte, brali jsme se na čarodějnice 2009. Protože se toho stalo hodně, nezbylo, než to zaznamenat. A doteď (tím myslím rok 2012, kdy stěhuju písmenka ze starého blogu do nového) vylézají na povrch nové a nové skutečnosti, co jsme tenkrát vůbec nezjistili…

Pokračování textu Jak to bylo s naší svatbou

Provokace

První věc, která se mi stane vždycky, když se pokusím o sebemenší úpravu jídelníčku, je pocit vlčího hladu. Je to hlad, který vzniká spíš díky reflexu „ježišmarjá, dieta“, než opravdovým nedostatkem jídla, a pronásleduje mě, ať dělám, co dělám. Dochází tak k docela hnusnému jevu, kdy pomalu dožužlávám jídlo, co se mi prostě už do břicha nevejde (helou, syrová mrkvi), a zároveň bych snědla bábu s nůší a vola i s kopytama.

Dnes v noci proběhl následující rozhovor:

Já: „Mám strašnej hlad.“
Manžel: „Tak ho zkus zaspat.“
Já: „Babička mi vždycky radila ‚Tak ho hlaď a říkej mu Malej‘.“
Manžel: (po chvíli ticha) „Takovej sebevrah nejsem!“