Případ neodbytného tvrdohlavce

Asi jste si všimli, že tady moc příspěvků nepřibývá, přitom zážitků mám více než dost. Má to dva důvody:

Mám velmi málo času – dojíždím téměř denně do jiného města za prací, studuju vysokou školu, dvakrát do týdne mám tréninky lukostřelby a ještě navíc chodím jednou týdně na kurz výroby šperků. Mám extrémně málo času a večer padám na nos do postele a jsem ráda, když si můžu přečíst něco velmi nenáročného na odreagování se nebo i jen tak usnout.

Ten druhý důvod je o něco nepříjemnější: kvůli tomu, že jeden dřívější kamarád neustál rozpad svého vztahu a nedořešené ekonomické situace se svou bývalou, propadl dojmu, že může obtěžovat její okolí, když se mu nedaří podrobit přímému tlaku ji.

Ano, mám svého stalkera, ke kterému jsem přišla tak, že si nehodlám nikým diktovat, s kým se smím a nesmím stýkat, a odmítla jsem navíc dělat neplacenou sekretářku, tedy shánět panáčkovi bejvalku, když se mu nepovedlo se jí dovolat.

Poté, co jsem dotyčného zablokovala na Ksichtknize i ve svém telefonu, takže se mi nedovolá, ani kdyby se na uši postavil, prokázal svou vynalézavost tím, že mi zavolal ze skrytého čísla, aby mi sdělil, že ví, že jsem s dotyčnou v kontaktu. Ano, už zase v kontaktu jsme, nadáváme na jeho zatvrzelost.

Naštěstí se ke stalkingu mé osoby staví tak nějak polovičatě – pravděpodobně proto, že dobře ví, že ve chvíli, kdy by se objevil u nás přede dveřma, ví celá rodina, že má volat na tísňovou linku Policie České republiky.

Proto opět veřejně opakuju: nech mě na pokoji. Neobtěžuj mě. Nemám s vašima záležitostma nic společného. Nenechám si od tebe diktovat, s kým se budu stýkat a komu o tom budu dávat vědět. Pokud budeš v tomto chování pokračovat, učiním krok, který mi na místní služebně dnes doporučili. Zapomeň na to, že existuju.

Všem ostatním se musím omluvit a sdělit jim, že zálohuju všechny SMS, které mi přijdou a které odesílám. Zároveň bohužel nemohu uveřejňovat detaily z toho, kde jsem byla a co jsem dělala, protože nehodlám této stalkující osobě poskytnout další informace k tomu, aby mě mohla pohodlně stopovat cybersvětem.

2 komentáře: „Případ neodbytného tvrdohlavce“

  1. Tak to ti nezávidím, holka. Ono to dost psychicky vysává i přesto, že se snažíš to házet za hlavu. Na druhou stranu, lukostřelba. Tam se toho srovná dost. Tak ať se ti daří ve střelbě, na dílně i v práci, moja nejoblíbenější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *