Ruční malování šperků

mCIMG0396
Jeden z dnešních úlovků

Aneb Jak se Citrátová rozhodla, že do tvoření praští trochu víc a vypravila se na workshop.

Ono toho tedy bylo víc, například jsem minulý týden ve čtvrtek absolvovala první setkání literárního workshopu pod vedením Míly Lince, ale zážitky z něj ještě pracují, a tak se v klidu ohlédnu za dnešním večerem. Na psaveckou tlupu ještě dojde, spíš dřív než později. Slibuju.

Kurz ručního malování šperků jsem našla na webu firmy Stoklasa, kde jsem nedávno loupila zásoby sutašek na dlouhé zimní večery. Vesele jsem se přihlásila na termín v druhé polovině měsíce, ale při potvrzování účasti mi paní Cejpková nabídla termín daleko dřívější, tedy dnešní. Nic jsem v plánu neměla, a tak jsem vesele kývla. Dobře jsem udělala.

mCIMG0388
Další sada. Ty tři větší medailonky jsou vybarveny stejnými barvami, jen jsou tam trochu jinak jejich poměry…

Ateliér paní Cejpkové, která se jinak věnuje kreativní práci s dětmi, je kousek od Ohrady, hned vedle kavárny Republika Žižkov. Vzhledem k tomu, že já na Žižkově vyrůstala a o zastávku dál bydlívala moje nejlepší kamarádka ze základky, byl to pro mě trochu výlet do starých časů. Ale i když ulice zůstaly, obchody a lokály se změnily docela dost.

(Mimochodem, v Republice Žižkov mají momentálně na čepu 12° Kocoura z Varndorfu. A byly tam vystavené pěkné magnety a hrnečky, leč pohledy jaksi nevedli, proto Tě, milý Pete, Cardpete, o tom zpravuji touto cestou.)

Sama lektorka je velmi milá a příjemná, nedělalo jí problém cokoli vysvětlovat opakovaně a jinými slovy, zároveň ale s námi nejednala jako s dětmi, což bylo příjemné (setkala jsem se kdysi dávno na jiných kurzech s přístupem, kdy se vyučující natolik zaběhl do práce s dětmi, že jaksi pozapomněl, že tentokrát má před sebou dospělé – trapas). Zároveň nikomu vysloveně neříkala, co má dělat, mohly (byly jsme tam čtyři ženské) jsme si vybrat cokoli z toho, co bylo po ruce, i barevné kombinace byly jen a jen na nás.

Vše na této fotce je děláno stejnými barvami.
Vše na této fotce je děláno stejnými barvami. Kliknutím zvětši.

Pracovaly jsme s barvami Pébéo Fantasy Prisme Effect Paint. Když jsem během dneška googlovala, co že to vlastně bude, netušila jsem, jaká je to úžasná psina, je ale fakt, že to nemusí sednout každému.

Zaprvé, barvy mají opravdu výrazný zápach, a i když jsme celou dobu měly otevřené okno a pečlivě jsme uzavíraly nádobky, které jsme zrovna nepoužívaly, sťaly jsme se výpary docela solidně. Cestou domů mi pak nebylo nejlíp, ale za tu srandu to rozhodně stálo. Pokud je někdo citlivější, může tedy počítat s výbornou kocovinkou z ředidla, rovněž astmatici a lidé s podobnými obtížemi by měli účast na něčem takovém zvážit (já problémy neměla, inhalátor mám ale po ruce stejně pořád).

Na téhle placce bylo použito nejvíc fialové a stříbrné. Že je to pod vší tou červenou, které bylo pár kapek, vidět, co?
Na téhle placce bylo použito nejvíc fialové a stříbrné. Že je to pod vší tou červenou, které bylo pár kapek, vidět, co?

A zadruhé, barvy si dělají, co chtějí. Můžete nadávkovat, kolik kterého odstínu použijete a kam ho asi tak umístíte, ale jakmile začne proces krystalizace (nebo jak tomu říkat), máte smůlu. Jednotlivé barvy se mezi sebou všelijak mísí, vystupují na povrch nebo jsou naopak pohlcovány, dokonce třeba vzlínají na úplně jiném místě, než kam jste je původně umístili.

Pokud tedy trváte na naprosté kontrole, jak má co vypadat, tohle nebude moc pro vás – tyhle barvy jsou absolutní cochcárna, a to konkrétně v tom smyslu, že si budou dělat, co ony samy budou chtít. Na první pokus, nemáte-li zkušenosti s podobným typem materiálu, nemáte šanci. Pro lidi, co se rádi nechávají překvapit, je to ale velká zábava. Také jsme se dozvěděly, že toto není obvyklé pole působnosti naší lektorky, ale právě díky odebírání barev Pebeo pro děti jí byly tyto speciální barvy představeny jako novinka, velmi ji zaujaly a časem ji někdo v okolí oslovil, zda by nechtěla dělat kurzy malování šperků i pro dospělé.

Když se řekne, že je něco jako koukat se, jak schne barva, chceme tím naznačit, že je to pořádná nuda. Ne tak v tomhle případě – při prosychání barev dochází k už zmiňovanému chaosu, a vy v podstatě jen můžete čekat, co se vám z toho nakonec vyvrbí. Je to docela napínavé, zvlášť, když pracujete na jiném kousku a najednou vás napadne podívat se na ty už nějakou chvíli hotové.

mCIMG0393
Výběr lůžek na vyplňování barvami byl na takovýto workshop opravdu bohatý.

Tímto taky docházelo k mrmlání „Tohle tedy nedopadlo, jak jsem chtěla“ a vzájemnému ujišťování, že to je přece strašně pěkný. A ono to všechno bylo opravdu strašně pěkný, akorát ve chvíli, kdy člověk očekával, že se mu povede udělat ťuf přesně tady, načež se milý ťuf sebral a rozpliznul, popřípadě zmizel někde pod základní barvou a na povrchu po něm zůstal jen lehký přeliv, logicky nastupoval pocit zklamání.

Musím říct, že se mi povedlo se takovému zklamání vyhnout – spíš jsem řešila, jaké odstíny chci na šperku mít, než abych se snažila mu dát konkrétní podobu.

Zlato-skořicová kombinace. Opět jsem na všechny tři použila úplně stejné barvy.
Zlato-skořicová kombinace. Opět jsem na všechny tři použila úplně stejné barvy.

V ceně workshopu je šest šperků: náramek, dvoje náušnice (na výběr ze dvou velikostí pecek a dvou závěsných), jeden hladký přívěšek (na výběr z více typů, zde v modrozlaté kombinaci), jeden ozdobný (mně se ze dvou nabízených líbil jen jeden typ, který tu ale vidíte vybarvený celkem šestkrát) a donutová placička. Můžete samozřejmě dokupovat – extra přívěšky, donut navíc a hranaté náušnice mě dohromady stály ani ne dvě stovky.

Musím taky ocenit, jakým způsobem byla vyřešena otázka, co se šperky na konci lekce. Tyto barvy totiž tuhnou nějakých 72 hodin, nevypalují se a ani jinak to nejde urychlit. Paní Cejpková nám každé přichystala krabičku, které jinak známe z rychlých občerstvení, a do ní oboustrannou lepící páskou přichytila pěnovou podložku. Ta pak sloužila zároveň jako pracovní plocha – a pro přenos stačilo krabičku prostě zavřít a nezapomenout, že je potřeba ji držet více-méně vodorovně.

Proto taky ty fleky na fotkách - všechny šperky ještě tuhnou a jsou přímo na pracovní ploše.
Proto taky ty fleky na fotkách – všechny šperky ještě tuhnou a jsou přímo na pracovní ploše.

Po zatvrdnutí pak barvy drží, měly by být odolné i vůči škrábnutí jehlou, šperky by se ale neměly vysloveně namáčet do vody – nesvědčí to lůžkům. Během procesu tvrdnutí lze vyčíhat okamžik, kdy už barvy při naklonění podkladu nestékají, ale ještě nejsou pořádně proschlé, a odlakovačem odstranit přetahy.

Možná je trochu problém v tom, že jakmile tyto barvy opravdu zaschnou, už se jich nezbavíte – a ony velmi ochotně zasychají na čemkoliv, včetně oblečení, nehtů a stolní desky.

Každopádně, dvě hodiny utekly, ani pořádně nevím jak, odnášela jsem si ve dvou krabičkách poklady, které momentálně zasychají pod postelí, aby je nikdo neshodil nebo na ně nešlápnul, královsky jsem se bavila a myslím, že si tuhle srandu určitě někdy zopakuju. Přece jen, je určitá volnost v tom, když můžete tvořit stylem „A když tam kydnu ještě tohle, co to vlastně udělá?“

Děkuji paní Cejpkové a spoluúčastnicím, bylo to opravdu fajn.

9 komentářů u „Ruční malování šperků“

  1. Jsou chvíle, kdy lituju, že nebydlím blíž civilizaci. Tohle by mě rozhodně bavilo, je to přesně můj hrnek kafe:)
    Výtvory se ti moc povedly, co kousek to naprostý originá. Líbí se mi použité barvy, fakt parádní:)

    1. Ty barvy se dají vcelku pohodlně koupit i přes net 😉 A lůžka měla paní Cejpková například z webu Tvořilka.com

      Vzdychala jsem doma, že je jedna lahvička téměř za stovku. Manžel se zamyslel a pravil „A to není tak zlý! Když jsem před prakticky dvaceti lety dělal modely, jedna malinká pikslička barvy stála už tenkrát šedesát-sedmdesát korun. Ve srovnání s tímhle…“

  2. Vypadá to fakt nádherně, asi si to u Stoklasy taky pohlídám, ale spíš na dlouhé zimní večery 🙂 Totálně mě rozsekalo slovíčko „cochcárna“. To si nech patentovat!

    1. Ani ne, tohle všechno fakt bylo hotový za dvě hoďky 🙂

      A nemůžu – je to open source, licence free 😉

    1. Mwahahahaha! Ale jestli tam půjdeš, dej vědět – skočila bych si jich taky ještě pár dodělat 😉

  3. Výbornej nápad, s těma krabičkama na jídlo.

    Dělali jsme šperky z křišťálový pryskyřice na teambuildingu v Jeseníkách a při převozu se mi jich pár nedokonale zaschnutých poškodilo. Ale příště už budu díky tobě vyzbrojená 🙂

    Mají barvy taky tendenci dělat při zasychání bublinky jako pryskyřice nebo je to v pohodě?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *