Příčina a důsledek – lekce pro začátečníky

Nevím, jak kde, ale u nás na dejvickobubenečském pomezí dnes bylo chcavo. A jak si tak kráčím deštěm na zastávku náhradní autobusové dopravy, zahlédla jsem aktérky dnešní lekce: paní asi tak v mém věku, plus mínus pár let, a dítě v pruhovaném svetříku s kapuckou. Vzhledem k převládajícím odstínům růžové a taky tmavě růžovým (nebo vyšisovaně červeným) teniskám na suchý zip usuzuji, že to byla holčička. Sahala své matce ani ne k pasu, takový malý šotek.

Když jsem si jich všimla poprvé, paní se zrovna na malou otáčela s poměrně rezignovaným výrazem ve tváři. Holčička totiž stála uprostřed té největší louže, která byla na chodníku v dohledu, a fascinovaně pozorovala, jak jí voda vzlíná po botičkách. Po zavolání zvedla hlavu, vyskočila z louže a začala brečet, že má mokro v botech.

Maminka se na to dívala podobně. Pár krátkými a klidnými větami holčičce vysvětlila, že to má z toho lezení do louží, a že pokud stojí ve vodě, nemůže se divit. Bylo po breku, jenže mimo jiné i proto, že se kolem zastávky rozlévalo louží víc. Pruhovaný šotek zjevně hořel touhou je vyzkoušet všechny, a tak ťapal kolem a do každé se aspoň na chvíli postavil.

Po dvou nebo třech minutách mamince došla trpělivost a s tichým povzdechem odlovila robě a popadla ho za ruku. Dítě se začalo svíjet jako červ a snažilo se aspoň špičičkou nohy dosáhnout tu na louži na jedné straně, tu na druhé. Marně. Zvýšilo tedy své úsilí a vypadalo tak nějak, jak si představuju Allie v God of Cake (článek v Aj).

Tady ještě poznamenám, že všechno probíhalo více méně potichu, šotek rozhodně nevřískal, jak bývá v dnešní době zvykem, ani matka se nerozčilovala. Prostě zakročila, když to uznala za vhodné.

Když nepomohla ani lambada super extra speciál, začala sebou holčička škubat a volat „Pusť! Pusť!“ Zmoklá a asi i trochu zpocená dětská packa docela klouže, a tak se jí opravdu povedlo se vysmeknout. Ale protože to nečekala, hodila masivního tygra, shodou okolností do plácku kolem stromu, kde nebyl jediný šutr – co se tam ale vyskytovalo v hojné míře, zvlášť po dnešním dešti, bylo bahno. A doufejme, že JENOM bahno, protože do téhle ulice lidé často chodí venčit psy…

Po prvotním šoku přišel brek, ale hned od začátku bylo znát, že tohle není pláč typu „au, něco mě bolí“, ale „špína a trapas, vzteky bych brečela“.

A opět, matka nechala dceru, aby se sama postavila (nebyl tam žádný problém, že by jí to klouzalo), a ani jí nevyhubovala. Ale taky ji nepolitovala, že je chudinka malinká. Pomohla jí obrat se z nejhoršího a utřít si ruce, ale bylo to s nádechem „za tohle si, holka, můžeš fakt sama“.

Pláč ustal během půl minutky – a když jsem se na ně znovu koukla o chvilku později, holčička se držela mámy za ruku sama. A sice se sem tam zkusila zase projít louží, ale pohled mámy ji vždy spolehlivě zarazil.

Situace zvládnutá s přehledem, a troufnu si říct, že na obou stranách. Paní nechala dceru, aby si svět zkusila na vlastní kůži, a aby zjistila, že všechno má nějaké následky – od mokrých ponožek až po zabahněný svetřík.

9 komentářů u „Příčina a důsledek – lekce pro začátečníky“

  1. Uááá, to byly nějaké naše dvojnice – buď to, nebo jsi zahlédla budoucnost! Jen s tím rozdílem, že Áďě by byly špína a mokro srdečně fuk, rituální buchňánčí loužový tanec s nimi zkrátka počítá.

    Ale je to moc pěknej příběh s poučením…

  2. Jako dítě jsem cestou ze školy testoval holinky v loužích, matka stála na balkoně a pokřikovala na mne, abych toho nechal, leč výzkum byl výzkum.
    Byl jsem pokaždé seřezán.
    K žádným závěrům jsem tehdy nedospěl, ale vím, že průzkumníci to mají těžké.

  3. “ Jest, zvláštní : člověk , když upadne,
    ústy se ocitne ve bahně !
    … i já, bych měl ústa ve bahnu ???
    Zkusím to ! schválně upadnu ! “

    … muž rozvážně k zemi se nahna …
    Upadl Frantischek Blahnna !
    … po zemi se divoce váleje,
    však suchý je ! nic se neděje !
    Na oděvu ni bahna !
    … rozčilen Frantischek Blahnna !

    … muž opětovně se váleje …
    Ni bahna ! nižádná naděje,
    ač tvrdošíjný jak klíště…..

    … “ Nuže … zkusím to příště !
    tu člověk se zbytečně zapráší “ …

    “ Haraší ! chlapovi haraší !“
    křičejí děti : “ Zde válel se právě !“

    … muž zved se, je přehlíží pohrdavě …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *