Něco nového: Port de Bras

Port de Bras (vyslovuj „por d bra“) je francouzský termín z baletní choreografie a znamená doslova „postavení paží“. O tom tu ale teď řeč nebude.

O čem se naopak pod stejným názvem bavit budeme, je něco, co vzniklo, když se dali do holportu ruský baletní choreograf a velký příznivec a propagátor fitness se španělským fitness trenérem, který se dlouhá léta věnoval karate a józe.

Tihle dva pánové v roce 2006 a patentovali to, co dorazilo konečně i k nám a začíná nabírat na velké oblibě. Dokonce jsem o tom slyšela už i já, a to je dost co říct.

Vladimír Sněžik, který se baletní choreografii a tanci věnoval před třicet let, byl vždy velkým fandou fitness a v 80. letech natáčel televizní pásma věnovaná tomuto tématu. Tím se zasloužil o rozšíření povědomí o fitness v sovětské, později ruské, kultuře. Postupně se z jeho koníčka stala jeho práce a dnes se věnuje fitness naplno. Co se Port de Bras (odkaz v aj) týče, on je ta „kreativní půlka“ tvůrčího týmu, a s oblibou prohlašuje věci typu „dnes mám pocit, že by tenhle pohyb měl být takhle“.

S Julio Dieguez Papim se potkali v roce 1998 a navázali profesionální i přátelské vztahy. Byla to právě jejich dlouhodobá spolupráce, která o necelých deset let později vedla ke vzniku tohoto systému cvičení.

Zatímco Vladimír se věnuje spíše stránce pohybové a estetické, Julio Port de Bras usměrňuje jednak díky svým znalostem fyzioterapeuta, jednak díky bohatým zkušenostem z karate a z jógy, které se intenzivně věnuje dodnes. Jeho cílem je propojit tělo, ducha a mysl skrze fyzickou aktivitu. Je spíše technickým činitelem tvůrčího týmu.

Oba pánové za svůj život posbírali mnoho ocenění, zúčastnili se spousty akcí a i nadále jezdí po celém světě a představují Port de Bras. Před těmi nějakým šesti – sedmi lety se Julio a Vladimír opět sešli na jednom místě, a to v Soči. Vladimír vedl svůj kurz, který byl mixem R&B, balančních cviků a cviků na posílení paží, Julio se zrovna protahoval podle své metody, kterou dal dohromady v roce 1999, a najednou začalo dávat smysl obě věci zkombinovat.

Nutno dodat, že Port de Bras je registrovaná obchodní známka a pouze lektoři, kteří absolvovali speciální instruktážní kurz, mohou tyto lekce vést.

Vzhledem k tomu, že pánové sestavili dohromady pohyby, ve kterých jsou si oba jistí, najdete v Port de Bras kromě typických plynulých a elegantních baletních pohybů také prvky, kdy se vám rozsvítí „Ale ovšem, to je přece odsud!“ Já jsem takhle v neděli poznala například jednu konkrétní sekvenci pohybů, kterou znám z tai-chi. Spousta jich je tam také právě z jógy, pilates a všemožných dalších pohybových systémů, takže v průběhu lekce se v tom nesnažte vrtat. Jen se vykolejíte a nebudete stíhat.

Port de Bras se cvičí v pohodlném oblečení, nejčastěji kalhoty nebo sukně a triko. Pokud se cítíte dobře v sukních, doporučuju takové, do kterých se nezamotáte, až budete stát na jedné noze a pokoušet se dělat holubičku nebo něco podobného. Cvičí se nejčastěji naboso, lze i v piškotech nebo v tanečních teniskách, jako se nosí na zumbu (poznáte podle oddělené špičky a paty na podrážce), doporučují se také tzv. footundeez.

To jsou, prosím pěkně, spodky na nohu. Slouží k tomu, abyste si při obratech nějak nespálili nebo nesedřeli chodidla. Myslím, že se jim říká tak, jak se jim říká proto, že tenhle střih opravdu připomíná spoďáry, anglicky undies, a vyrábí se v mnoha barvách, provedeních a potiscích, s flitry i bez. Vyrábí se taky varianty na celé chodidlo, které vás chrání proti odření, ale zároveň nebudou na parketách tak zoufale klouzat, jako to dělá většina ponožek. Přitom pořád zůstává kontakt chodidla s podlahou co možná nejvíce bezprostřední a svaly v chodidle a kolem kotníků makají úplně jinak, než když máte nohu fixovanou botou s pevnou podrážkou.

Začátek hodiny je vždy věnován rozhýbání. Doporučuju nespouštět z lektora či lektorky oči, protože najednou i kroužení rameny zahrnuje spoustu pohybů, které by člověka ani nenapadly. O tanečním provedení ani nemluvě. Následuje rozhýbání, pak se pracuje na choreografii, jejíž tempo se postupně stupňuje, a hodina končí důkladným vydýcháním a protažením.

Připravte se na to, že si zamakáte. Port de Bras má mnoho „výkonnostních“ stupňů, od začátečníků až po veliké machry, ale na všech zapojíte opravdu celé tělo. I když pravidelně cvičíte něco jiného, zjistíte, že máte svaly, o kterých jste přece jen ještě neměli ani tušení. Byla jsem Sussanah, která na Port de Bras chodí už několik měsíců, varována, že často lektoři předcvičují bez jediného slova. Ono tady ale není moc mluvit o čem, je to odkoukatelné a tím, že choreografie byla dávána dohromady postupně, měli jsme čas si na ni taky postupně zvyknout.

To neznamená, že to třeba mně nešlo jako psovi pastva – až do konce hodiny jsem pořádně nepochopila některé návaznosti pohybů paží. Když jsem u toho na lektorku viděla, nebyl problém. Ve chvíli, kdy ale došlo na obraty a podobně, jsem si připadala jako větrný mlýn bránící se celé armádě Donů Quijotů.

A mimochodem, správně píšu „měli“ – mezi námi byl jeden jediný, leč přesto muž. Jinak osmadvacet ženských včetně instruktorky. 🙂

Pokochejte se pohledem na pokročilou choreografii pod vedením Julia Papi:

Tak k něčemu takovému jsme se během té jedné ukázkové hodiny nepropracovali. Co jsme ale zvládli, byla sekvence zahrnující i pár výskoků, obrat, zvedání nohy ve výdrži a podobně. A to vše na příjemnou hudbu s příjemnou instruktorkou.

Byla jsem zplavená už po první čtvrthodině, po půl hodině jsem lapala po dechu a ke konci, těsně před protažením, se mi dělaly mžitky před očima. Díky postupnému rozcvičení a rozehřátí jsem se ovšem nedusila tak, jak se mi to stalo minule při BOSU, já jsem se nedusila vůbec! Mám teď lehce, tak akorát, namožená záda, hezky pěkně od samého spodku až nahoru přes krk k hlavě, což se mi už dlouho nestalo a moje záda zamakat potřebují. Přece jen, život kancelářský je život extrémně sedavý, a ani občasná výměna židle za velký míč není všemocná.

Chodím sice do posilovny, kde cvičím švagrem sestavený program na posílení svalového korzetu v zádech, ale i když mě po mnoha letech bolesti zad zbavil, o té pohyblivosti to moc není. Zato jedna hodina Port de Bras mě rozhýbala dokonale. Byla bych se zapsala rovnou do celého kurzu, ale na konci instruktorka oznámila, že má lekce jeden pracovní den o půl jedenácté a druhý pak ve čtyři odpoledne. Já ve čtyři v práci končím a myslím, že by se na mě asi nedívali příznivě, kdybych jim týden co týden odcházela o hodinu dřív.

Port de Bras ovlivňuje držení těla, posiluje a rozhýbává celé tělo. Dostanou zabrat hlavně vaše záda, hrudník a ramena a bude se vám to líbit.

Verdikt: Tohle je něco, co mě uchvátilo už svým popisem a zkušební hodina to ještě stvrdila. Do toho jdu, jen co najdu lekci, která je dostatečně blízko a v čas, kdy se na ni vůbec můžu dostat. Jedná se ale o velice specifický styl pohybu, který může někomu připadat nudný nebo příliš pomalý. Proto opět, rozhodně si v případě zájmu nejdřív domluvte ukázkovou lekci, než byste si zaplatili třeba celý kurz.

Příště: bodystyling

PS: manžel si název převedl do jazyka anglického a teď si mě dobírá, že jsem byla cvičit přístavní podprsenku… Ah well… 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *