Nerozesmívejte sestry

…zvlášť ne, když vám zrovna tahají stehy.

Konečně jsem dorazila stěhování blogu z původního působiště sem, kde jeho obsah najdete částečně v jednotlivých rubrikách a částečně pod odkazem „Ze starého blogu“, kde jsou zápisky rozdělené chronologicky. Je to výborný pocit, mít už pokoj od čtení a kopírování starých článků.

Svátky byly krušné – mamka si totiž pořídila záhadný kašel a horečky, ze kterých se posléze vyklubal závažný jednostranný zápal plic. Poležela si v naší oblíbené ÚVN celkem dvacet dní, minulé pondělí se vrátila domů, takže až po Novém roce, a očekává se, že se bude dávat tak měsíc dohromady. Ona je vzteklá, protože na takovou fyzickou nemohoucnost není zvyklá, my ostatní si uvědomujeme, že zdrhla hrobníkovi z lopaty.

Mimo jiné courám po doktorech i já.

Nechala jsem si zkontrolovat oči a mám po více než pěti letech tři čtvrtě dioptrie na každém oku. I po té operaci jsem počítala s tím, že by to mohlo nastat a netýrá mě to. Je totiž potřeba si uvědomit, že v případě korekce dlouhozrakosti, krátkozrakosti nebo vetchozrakosti se nejedná o odstranění příčiny, ale jakési vynulování tachometru, který pak samozřejmě nadále naskakuje. Mám pěkné brýle a při nějaké příležitosti se s nimi vyfotím.

Taky jsem zašla na kožní. Paní doktorka je velmi vlídná (oproti minulé zkušenosti ze září 2011), potvrdila diagnózu seborroické dermatitidy a okamžitě nasadila léčbu, ale hlavně mě poslala na chirurgii na odstranění další várky znamínek.

Tentorkát jsem se zbavila těch na krku – a zrovna dnes mi tahali stehy. Lépe řečeno, tahala mi je nová sestřička na chíře v Kartouzské, která je milá a věcná. Před ní tam byla jakási dračice z modré sluje, která vypadala, že pacienty na chodbě spíš kousne, než že by si od nich vzala směrovku a kartičku pojišťovny.

Pokaždé, když tam jdu, ovšem narazím na tupý nástroj, který je na mně použit. Minule to byla jehla, kterou doktor posléze kamsi zahodil se slovy „to je tupý jak prdel, s prominutim“, tentokrát sestřička nadávala, že by mi spíš stehy ukousla zubama, než těma tupejma nůžkama.

Podívala jsem se na ni. Je to fakt milá paní, ale je věkově tak nějak jako moje máma, takže určitě přes padesát, spíš kolem těch šedesáti bych typla. No a co jsem plácla?

„Víte, sestři, jste mi sice sympatická, ale zas tak blízko k sobě mít nemusíme.“

Následně jsem zjistila, že když někdo tahá stehy a směje se u toho, škube za nit nepravidelně a bolí to daleko víc.

Mezitím doktor poznamenal, že pokud pojedu na hory a budu se věnovat zimním sportům, měla bych jizvy přetřít vyšším ochranným faktorem. Pravila jsem, že to u nás nehrozí, protože manžel považuje zimní sporty leda tak za vhodné k tomu, aby jimi opovrhoval, a samotnou mě to nebaví.

„Jo? To já jsem zimní sporty miloval – ale pak jsem začal být nebezpečný pro svoje okolí.“

„A jak, pane doktore?“

„Sundal jsem celou německou delegaci.“

„No a to zleva doprava nebo shora dolů?“

„Zezadu dopředu, dal jsem na lyžích celou rodinu i s dětma a grosfátrem. Ten letěl nejdál, dědek…“

„No to víte, pane doktore, řídnou kosti, tak byl odlehčenej…“

5 komentářů u „Nerozesmívejte sestry“

  1. Nerozesmívat sestry a ještě jedna věc se nesmí v ordinaci dělat: podat lékaři (zvláště tomu na pohotovosti) komplexní informace o svém aktuálním stavu. Jakmile jsem mu tu ránu popsala slovy „Je to jen kůže a podkožní tuk, ale tři stehy by se šikly, ať tam nemám dvoucentimetrovou díru, protitetanovku jsem měla naposledy před dvěma lety a nejsem na žádné léky alergická“, značně otráveně se mě zeptal, jestli si to nechci i sama zašít.
    Tehdy mě tam vezla mamka, tak jsem byla slušná. Dnes by to asi dost těžko rozdýchával…

    Doktorovo líčení „sejmul jsem celou německou delegaci“ taky stojí za to, já chci taky takové doktory!

    1. Ano ano, známe v jiném odstínu – v zimě 2002 jsem byla s bývalým na horách a natáhla si něco odporně v rameni. Dojeli jsme na pohotovost, kde jsem pravila, že mě šeredně bolí pravý trapézový sval a k tomu dodala podrobnosti o úponech. Místo pomoci jsem se dočkala sprdu, že když znám ty svaly, tak asi taky jako zdravotní sestra vím, že jsem se měla nejdřív rozcvičit.

      Moi? Zdravotní sestra? Vždyť by ke mně chodili jenom lidodlaci a chiméry… 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *